Jitka Plánská

Kryptoměny nejsou podle českého práva považovány za zákonné platidlo, a proto podléhají vlastnímu režimu zdanění.

Kdy vzniká daňová povinnost?

Daňová povinnost nevzniká nákupem nebo držením kryptoměny, ale vždy až v okamžiku, kdy dojde k jejímu zpeněžení či směně a tím i k realizaci zisku. Daňová povinnost vzniká například v případě, kdy je kryptoměna směněna za fiat měnu (např. za dolar), při směně jedné kryptoměny za jinou, při využití kryptoměny jako platidla za zboží či služby nebo při jejím převodu z burzy do vlastní peněženky, pokud při tom dochází k realizaci výnosu.

Zdanitelným příjmem je pak rozdíl mezi pořizovací cenou a cenou v okamžiku prodeje nebo směny. V letošním roce navíc došlo k zásadní změně daňového režimu kryptoměn. Novela zákona zavedla dvě možnosti daňového osvobození kryptoaktiv – prvním z nich je časový test, pokud investor drží kryptoměnu více než tři roky a druhým hodnotový limit, kdy roční příjmy z kryptoměn nepřesáhnou částku 100 tis. Kč.

Zdanění kryptoměn u fyzických osob

U fyzických osob se příjmy z kryptoměn zdaňují jako tzv. ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů. Zisk z prodeje kryptoměny se daní sazbou 15 %, případně 23 %, pokud celkový daňový základ poplatníka přesáhne zákonem stanovený limit (ten pro rok 2025 činí 1 676 052 Kč). Náklady na pořízení kryptoměny může investor uplatnit jako daňově uznatelné výdaje, čímž si může daňový základ efektivně snížit. 

Pokud například investor koupí Bitcoin za 500 tis. Kč a následně jej prodá za 800 tis. Kč, zdaní pouze zisk 300 tis. Kč. Stěžejní je také důsledné vedení evidence všech transakcí (jako např. pořizovací a prodejní ceny kryptoměny, data směny a použitých kurzů atp.) tak, aby bylo možné v případě potřeby uvedené skutečnosti finančnímu úřadu doložit.

V důsledku novely zákona dnes platí dvě zbrusu nová osvobození od daně z příjmu při prodeji kryptoaktiv fyzickou osobou. Prvním z nich je osvobození časové (tzv. časový test), podle kterého platí, že pokud osoba drží kryptoměnu více než tři roky, je příjem z jejího prodeje osvobozen až do výše 40 mil. Kč. Druhým je osvobození limitní, podle něhož se uplatní, že pokud příjmy z prodeje z kryptoměn za celý rok nepřesáhnou 100 tis. Kč, je příjem také zcela osvobozen, bez ohledu na délku držby. Obě podmínky se aplikují zcela samostatně – pokud je splněna alespoň jedna z nich, bude příjem od daně osvobozen.

Zdanění kryptoměn u právnických osob

Pro právnické osoby nicméně platí zcela odlišný režim. Každý výnos z prodeje, směny nebo jiné realizace kryptoměny tvoří zdanitelný příjem, který se daní standardní sazbou daně z příjmů právnických osob, jenž aktuálně činí 21 %. Veškeré náklady související s pořízením kryptoměn, jejich správou nebo těžbou jsou daňově uznatelné, pokud jsou řádně doloženy. Na rozdíl od fyzických osob však u firem nelze uplatnit osvobození od daně na základě časového testu nebo příjmového limitu.

Cesta správným směrem?

Zatímco kryptoměnová komunita novelu vítá s nadšením a označuje ji za konec dlouholeté nespravedlnosti, finanční správa k ní zaujímá spíše kritický postoj. V roce 2024 totiž Generální finanční ředitelství ve svém příspěvku na síti X upozornilo, že daňové osvobození kryptoměn může narušit celkový systém výběru daní a negativně ovlivnit státní rozpočet.

Kvůli obavám z praní špinavých peněz se kryptoměnám vyhýbají také banky. Ty se dlouhodobě stavěly zdrženlivě k firmám působícím v oblasti kryptoaktiv a často jim odmítaly zřídit a vést bankovní účet. Dokonce i držitelé platebních licencí čelili značným potížím při založení a vedení bankovního účtu. Novela nicméně i v tomto směru přinesla posun, když poskytovatelům kryptoslužeb zaručila zákonné právo na zřízení bankovního účtu, čímž jim poskytla silnou právní oporu a umožnila se vůči diskriminačnímu jednání bank lépe bránit (např. prostřednictvím ČNB nebo i soudní cestou).

Snaha přiblížit daňový režim akciím a cenným papírům

Do jaké míry se obavy Generálního finančního ředitelství a bank opravdu naplní, bude záležet na mnoha faktorech a v konečném důsledku to ukáže čas. Z pohledu legislativy jde v každém případě o snahu přiblížit daňový režim kryptoměn běžným akciím či cenným papírům. 

Do jisté míry je to dobře, jelikož změna podpoří investory v rozšíření svých portfolií o kryptoaktiva. Na druhou stranu budou muset být při volbě svých investic velmi obezřetní, jelikož se stále jedná o značně volatilní formu investice, která může v krátkém čase přinést jak velké výnosy, tak i velké ztráty.