Jitka Plánská

OSVČ se zvýší odvody i paušální daň.

Zvýší se minimální záloha na sociální pojištění i minimální vyměřovací základ

Konsolidační balíček, který nabyl účinnosti na začátku letošního roku, zvyšuje až do roku 2026 minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění ze 25 % průměrné mzdy na 40 % (každý rok o 5 p. b.). V roce 2025 tedy půjde o 35 %. Výjimku budou mít začínající OSVČ, kterých se bude v prvních dvou letech podnikání i nadále týkat minimální vyměřovací základ 25 %. Kromě toho se zvýšil i vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění, a to z dřívějších 50 % zisku na 55 %.

Vzhledem k tomu, že tradičně vzrostla i průměrná mzda na 46 557 Kč (pro rok 2024 byla 43 967 Kč) , se navíc zvýší i základna, ze které se minimální vyměřovací základ počítá. Minimální záloha na sociální pojištění pro OSVČ hlavní tak bude v roce 2025 činit 4 759 Kč (pro rok 2024 byla 3 852 Kč). U začínajících podnikatelů z letošních 3.210 Kč na 3.399 Kč. U OSVČ vedlejších se pak zvýší na 1505 Kč. Pro začínající OSVČ pak bude činit 3419 Kč.
Nemocenské pojištění: 243 Kč.

Zvýší se i zdravotní pojištění

S novou průměrnou mzdou se zvýší i minimální zálohy na zdravotní pojištění. Konkrétně bude minimální záloha na zdravotní pojištění pro rok 2025 činit 3 143 Kč (pro rok 2024 byla 2 968 Kč).

Jak vzroste paušální daň

Růst minimálních záloh má dopad i do systému paušální daně OSVČ. Paušální daň se od roku 2023 platí ve třech různých pásmech na základě předchozích příjmů a výdajového paušálu, do kterého OSVČ spadá. V prvním pásmu se platí minimální částka zdravotního pojistného, 1,15násobek minima sociálního pojistného a daň ve výši 100 Kč – pro rok 2024 jde o 7498 Kč. V druhém pásmu OSVČ nyní hradí 16 745 Kč a v třetím 27 139 Kč.

V roce 2025 by paušální daň měla činit v prvním pásmu 8716 Kč měsíčně (5473 Kč sociální pojištění, 3143 Kč zdravotní pojištění a 100 Kč daň z příjmů). Také je možné, že bude nižší: 8 716 Kč. V druhém a třetím pásmu by měla zůstat stejná jako letos, tedy 16 745 Kč v druhém a 27 139 Kč ve třetím.

Do příjmů 1 milionu korun se vyplatí paušální daň hlavně 40% paušalistům

I příští rok bude platit, že do příjmů 1 milionu korun se paušální daň výrazně vyplatí především OSVČ se 40% paušálem, které nevyužívají žádné slevy či zvýhodnění na dani a mají vysoké příjmy. Naopak OSVČ s 80% vždy na paušálním odvodu přímo prodělají (samozřejmě ale mohou ušetřit díky úspoře administrativních nákladů). U 60% paušálu pak záleží na výši příjmů a slevách a zvýhodněních, která poplatník uplatňuje.

Výpočty ukazují, že OSVČ se 40% paušálem, které nevyužívají žádné slevy či zvýhodnění na dani a mají příjem těsně pod milion, mohou díky paušálnímu odvodu ušetřit skoro 80 tisíc korun ročně. U 80% paušalistů se naopak nic nemění a paušální daň se jim až na výjimky finančně nevyplatí. U 60% paušálu pak opět záleží na počtu dětí a dalších daňových slevách.

Kdo vydělá na paušální dani s příjmy nad 1 milion korun

U příjmů v rozmezí 1 až 2 miliony korun vydělají na paušální dani především bezdětné OSVČ s 60% paušálem a s příjmy těsně pod 1,5 milionu korun a OSVČ s 40% paušálem s příjmy těsně pod 2 miliony korun. Paušální daň se naopak nevyplatí především 80% paušalistům s dětmi. Například OSVČ s 80% paušálem a dvěma dětmi by na paušální dani vždy prodělala. Paušální daň se nevyplatí ani 40% paušalistům s dvěma dětmi a příjmy těsně nad 1 milion korun a nad 1,5 milionu korun.